Opět (částečně) spolu

Elenka už je ve školce, tatínek v práci a já  dopoledne i odpoledne u Vojty (Lucinka to jistí doma). Zkoušíme Vojtu krmit (já mlíčkem, sestřičky jahodovým jogurtem, těstovinama s rajskou a mletým masem... naštěstí si sami řekli o nošení jídlíček) - až se zvládne dostatečně najíst, odpojí ho z hadiček a pak bude možný i převoz na neurologii, kde s ním budu ubytovaná. Odpoledne ho za asistence sestřičky omývám a snažím se aspoň trošku namasírovat. Už mu docela zesílil hlas, takže jen nekvíká, ale je schopný, ač trochu ochraptele, pořádně zakřičet. Občas se snaží na něco podívat, ale většinu času se dívá kamsi doleva a hlavně často spí. Hýbe ručkama i nožkama, nejvíc asi levou přední a přestože si nedosáhne na nohy, zvládne si sundat ponožky :o).
Dnes jsem se potkala s paní doktorkou z neurologie a snažila se z ní vymámit jak dlouhý můžeme očekávat pobyt na jejich oddělení a podobně, což mi samozřejmě nechtěla říct, ale... aspon 14 dní u nich, pak chvíli pauza doma a 6 týdnů "rekreace" v Jánských lázních... ale zatím jsme se ještě nehnuli z JIPky, že.
Chtěli bychom vám všem poděkovat za podporu - SMSky, maily, společné večerní "vysílání" (které stále držíme) - to vše nám moc pomáhá a dobíjí nám baterky. Nabídky pomoci registrujeme a ač zatím využíváme péči převážně z okruhu rodiny, věříme, že na ně v blízkém budoucnu přijde řada...