Vojtovi jsou tři

Od návratu z Hradce sedíme v podstatě stále doma. Ela měla rýmu, tak jsem ji nechávala doma. Celkem se to hodilo, páč jsem si při domácích pracích pořídila lehký otřes mozku. Přes víkend jsem ležela a stejně bych začátkem týdne ještě nebyla schopná jezdit pro ni do školky. Ve chvíli, kdy se nám oběma udělalo lépe, dostal Mates horečku a vyzkoušel si své první čtyřicítky. Naštěstí jenom jeden den.

V pátek jsme byli s Vojtou na tříleté, tak máme zkouknuté všechny děti. Ela, ač má stále rýmu je naprosto v pořádku. Představte si, že od září vyrostla 5 cm - už má 120!!! Nějak to rychle letí. Byla jsem z toho tak rozněžnělá, že jsem ji v HM koupila černé vyšší šněrovací boty, protože si je moc přála (byly slevněné o 50%, to už jsem nezdůrazňovala :o)).

Vojta měří 95 cm a váží 15 kg, řekl všechny barvy a dostal očkování, přestože jsme mu říkali, že dnes ho nepíchnou. Nějak jsem nevěděla, že ho čeká další dávka. Ale prežil to.

Matýsek má 6700g a 67cm a předvedl to nejsladší a nejroztomilejší miminko na světě, což v podstatě je...

Večer jsem se pak snažila dohnat Elu, abych jí stříkla do nosu a spadla jsem. Ale bylo to vskutku efektní. Celá rodina ztuhla a skláněla se nade mnou. Honza říkal -žiješ? Nebyla jsem si jistá... Ela - maminko, to jsi udělala naschvál? Ne? A bolí tě to? Vojta - maminko, hapala? Ruku podám, pomůžu vstát...Pravou ruku jsem si zřejmě nezlomila jen proto, že jsem žuchla na Matýskovo lehátko, které je teď poněkud placaté a tatínek se ho snaží spravit. A pak, že kdo nikam nechodí, tomu se nic nestane! Já už se doma dvakrát skoro zabila.

Včera jsme oslavili Vojtíškovy třetí narozeniny. Oslavenec buď neunesl tíhu věku nebo na něho dolehlo očkování a v noci si pro změnu pořídil horečku on. Zrušili jsme tedy návštěvu Plzně - holt tam Holatovic budou muset chvíli zůstat :o)). My teď doufáme, že do úterka budeme všichni OK a budeme schopni odjet na Šumavu, kam se již moc těšíme!!!